Český pracovní trh prochází dynamickými změnami. Zatímco volných míst je mnoho, lidé se do změny práce příliš nehrnou. Nejvíce to odnáší generace 50+, která často čelí předsudkům a rezignuje na nové příležitosti. Analytik Tomáš Ervín Dombrovský upozorňuje, že klíčovou dovedností budoucnosti je schopnost učit se a adaptovat – zvlášť v době, kdy umělá inteligence mění podobu práce rychleji, než čekáme.
Proč lidé méně mění práci, i když je volných míst dost
Na první pohled by se mohlo zdát, že dnes mají navrch zaměstnanci – pozic je volných hodně a firmy se často potýkají s jejich obsazením. Jenže lidé změny vyhledávají méně než dříve.
„70 % lidí si nemůže dovolit výpadek příjmu delší než tři měsíce. Pětina lidí nemá vůbec žádné rezervy. To je obrovský limit, který brzdí ochotu riskovat změnu,“ vysvětluje Tomáš.
Dalším faktorem jsou přehnané požadavky firem. „Firma by chtěla člověka do 30, za 30 tisíc, ale práci za tři,“ říká s nadsázkou. Pokud nabídka nepůsobí lepší než současná práce, lidé ji raději odmítnou.
Generace 50+: předsudky, zlatá klec a riziko rezignace
Zvlášť složité je hledání práce pro lidi nad padesát let. Předsudky a stereotypy přetrvávají – často nedostanou ani šanci ukázat, co umí.
„Mnoho lidí po padesátce se smíří s tím, že už to nějak doklepou tam, kde jsou. I když nejsou spokojení, bojí se změny a věří, že je jinde stejně nechtějí,“ upozorňuje Tomáš.
Tento stav označuje za „olověnou klec“. Kdo dlouho zůstává v rutině bez dalšího učení a adaptace, riskuje, že mu ujede vlak a skončí mimo trh práce. V nejhorším případě to vede až k předčasným důchodům – což je ztráta nejen pro jednotlivce, ale i pro celou ekonomiku.
AI jako pomocník: konec rutiny, začátek nové éry
Umělá inteligence podle Tomáše práci neničí, ale proměňuje. „Nezanikají desítky procent pozic. Spíš si technologie postupně bere rutinní práci, aby lidé mohli dělat něco zajímavějšího,“ říká.
Firmy sice AI zavádějí spíše pozvolna, ale zaměstnanci si ji často osvojili sami. Dnes už třetina lidí běžně používá nástroje jako ChatGPT, aby zvýšili svou produktivitu. Někdy dokonce „na zapřenou“, pokud to firemní pravidla neumožňují.
Klíčová dovednost budoucnosti proto není jen zvládnout konkrétní profesi, ale hlavně schopnost učit se nové věci a adaptovat se.
Jaké dovednosti budou nejvíc potřeba
Kromě tvrdých znalostí v oboru firmy čím dál častěji hledají měkčí kompetence:
-
kritické myšlení a schopnost pracovat s informacemi,
-
komunikační a týmové dovednosti,
-
schopnost rozhodovat se i v nejistotě,
-
a hlavně – učenlivost a adaptabilitu.
„Každý musí počítat s tím, že ukončením školy učení nekončí, ale teprve začíná,“ zdůrazňuje Tomáš.
Budoucnost práce: jistá je jen změna
Nikdo, kdo dnes má svou pracovní náplň, ji nebude mít za deset let úplně stejnou. AI a automatizace promění i tradiční obory, ale zároveň otevřou prostor pro nové specializace.
Stabilní poptávku budou mít například pečující profese – zdravotní sestry, pracovníci v sociálních službách nebo učitelé. Tam technologii nahradit lidský kontakt nepůjde.
„V klidu by neměl zůstat nikdo, protože změny se dotknou prakticky všech,“ uzavírá Dombrovský.
Poslechněte si tento díl podcastu, ať víte, na co se na pracovním trhu připravovat už teď.
Podcast najdete i na Spotify a Apple Podcast.